Napísal Ing. Petr Štroch, Ph.D. – ředitel společnosti RSBP spol. s r.o., Ostrava

Důvody a principy regulace strojních zařízení v hospodářství evropského společenství

Oblast strojních zařízení je velmi důležitou součástí strojírenského průmyslu a je jednou z hlavních průmyslových opor hospodářství evropského společenství. Sociální náklady vyvolané vysokým počtem úrazů, majetkové škody a hlavně dopady na zdraví jednotlivců přímo způsobené použitím strojních zařízení lze snížit návrhem bezpečné konstrukce strojních zařízení a jejich řádnou instalací a údržbou.

Členské státy jsou na svém území odpovědné za zajištění bezpečnosti a zdraví osob, zejména pracovníků a spotřebitelů, a případně domácích zvířat a majetku, před nebezpečím plynoucím z používání strojních zařízení. Jsou odpovědné za zajištění účinného vynucování požadavků regulace na svém území a za co největší možné zvyšování bezpečnosti dotyčného strojního zařízení v souladu s ustanoveními evropského společenství.

V rámci tzv. „Nového přístupu“ uvedeného Evropskou Komisí v květnu 1985 jsou vytvořeny směrnice, které definují minimální požadavky na zajištění zdraví, bezpečnosti, životního prostředí atd. Tyto požadavky musí splňovat každý výrobek, který je v EU uváděn na trh. Pokud výrobek vyhoví požadavkům jemu příslušejících směrnic, může být označen symbolem tzv.

Směrnice Evropského parlamentu 98/37/EC je součástí „Nového přístupu“. Tato směrnice však je od 29. 12. 2009 nahrazena novou 2006/42/EC. Tyto směrnice definují minimální požadavky na zajištění zdraví a bezpečnosti ve vztahu ke strojním zařízením. Má-li být strojní zařízení uvedeno na trh v oblasti evropského ekonomického prostoru, musí splnit požadavky platné směrnice Evropského parlamentu, která je v době uvedení na trh v platnosti. Na základě splnění požadavků může být strojní zařízení označeno symbolem CE, může být vystaveno prohlášení o shodě a následně může být uvedeno na trh.

Pokud se na strojní zařízení vztahují rovněž jiné směrnice týkající se jiných aspektů označení CE a jeho připojování, znamená označení CE, že strojní zařízení splňuje rovněž požadavky těchto jiných směrnic.

Dále se již budeme věnovat Strojní direktivě 2006/42/EC, která vstoupila v platnost 29. 12. 2009.

Co musí strojní zařízení splnit před uvedením na trh a do provozu podle 2006/42/EC?

• Splnění základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost uvedených v příloze I.
• Zajištění dostupnosti technické dokumentace podle přílohy VII.
• Poskytnutí potřebných informací, např. návodu k obsluze.
• Provedení příslušných postupů k posouzení shody v souladu s článkem 12.
• Vypracování ES prohlášení o shodě podle přílohy II části 1 oddílu A.
• Zajištění, aby ES prohlášení o shodě bylo přiloženo ke strojnímu zařízení.
• Připojení označení CE.

Splnění základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnosti, dle přílohy I směrnice 2006/42/EC

Výrobce strojního zařízení nebo jeho zplnomocněný zástupce musí zajistit posouzení rizika s cílem určit požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, které platí pro strojní zařízení. Strojní zařízení pak musí být navrženo a konstruováno s přihlédnutím k výsledkům posouzení rizika.

Při výše uvedeném opakujícím se postupu posuzování a snižování rizika výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce:

• určí meze strojního zařízení, což zahrnuje jeho předpokládané použití a jakékoliv jeho důvodně předvídatelné nesprávné použití,
• určí nebezpečí, která mohou vyplývat ze strojního zařízení, a s tím spojené nebezpečné situace,
• odhadne rizika při zohlednění závažnosti možného poranění nebo škody na zdraví a pravděpodobnost jejich výskytu,
• vyhodnotí rizika s cílem určit, zda je v souladu s cílem této směrnice nutné snížení rizika,
• vyloučí nebezpečí nebo sníží rizika spojená s tímto nebezpečím použitím ochranných opatření v pořadí stanoveném v oddíle 1.1.2 písm. b).

Účelem směrnice evropského parlamentu 2006/42/EC je obsáhnout metody pro hodnocení různých rizik spojených s různými druhy strojních zařízení. Konkrétní postupy vedoucí k minimalizaci nebo vyloučení těchto rizik jsou poté uvedeny v samostatných harmonizovaných normách. Z tohoto důvodu zahrnuje posouzení rizika, vyžadované touto strojní direktivou, různé úrovně pohledu, které jsou charakteristické pro různé druhy strojních zařízení. Pro naše účely se však budeme zabývat pouze nebezpečím výbuchu a z toho plynoucími riziky, které souvisí se strojními zařízeními.

Nebezpečí výbuchu ve spojení se strojními zařízeními

Požadavek na zajištění bezpečnosti před riziky plynoucími z výbuchu je uveden v čl. 1.5.7 přílohy I směrnice 2006/42/EC. V tomto článku doznala směrnice 2006/42/EC zásadní změny oproti staré 98/37/EC. Nové znění tohoto článku je následující:

„Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se zabránilo jakémukoli nebezpečí výbuchu způsobenému samotným strojním zařízením nebo plyny, kapalinami, prachem, párami nebo jinými látkami vznikajícími nebo používanými ve strojním zařízení.“

„Strojní zařízení musí vyhovovat ustanovením zvláštních směrnic Společenství, pokud jde o riziko výbuchu způsobené jeho používáním v prostředí s nebezpečím výbuchu.“

Z textu článku 1.5.7 vyplývá jednoznačný zájem a požadavek Společenství na vyloučení rizik spojených s jakýmkoliv nebezpečím výbuchu. Druhá část tohoto článku odkazuje na směrnici 94/9/EC známou také jako ATEX 100 (v ČR je v platnosti pod názvem nařízení vlády č. 23/2003), která definuje speciální požadavky na zařízení, které mají být používány v prostředí s nebezpečím výbuchu.

Zabránění jakémukoliv nebezpečí výbuchu je při posouzení rizik (viz. Obecné zásady čl. 1 přílohy I směrnice 2006/42/EC) nutné věnovat dostatek pozornosti, zejména pro dodržení požadavku na zahrnutí rizik plynoucích z předpokládaného použití zařízení a jakéhokoliv jeho důvodně předvídatelného nesprávného použití.

Tento pohled na posouzení jak obecných rizik, tak i rizika výbuchu nebývá v praxi příliš využíván. Věcným opomíjením, které je zčásti nahrazováno tloušťkou návodů k použití, však není možné předejít běžným situacím, ve kterých se mohou lidé, přicházející do styku se zařízením, vyskytnout. Důsledky takového jednání proto mohou být tragické a je důležité citlivě posoudit, kdy je např. vhodné zahrnout do rizik také předvídatelné nedodržení ustanoveni návodu k použití (zajistit technické opatření vedoucí k zajištění zdraví a bezpečnosti i při nedodržení návodu k použití), a kdy je naopak postačující zákaz dané činnosti v návodu k obsluze.

Obecný návod pro prevenci a ochranu proti výbuchu ve stádiu návrhu a konstrukce zařízení, ochranných systémů a součástí, ČSN EN 1127-1

Norma ČSN EN 1127-1 byla vydána na pomoc konstruktérům, výrobcům a ostatním zainteresovaným stranám, aby byly interpretovány základní požadavky výbuchové bezpečnosti tak, aby bylo dosaženo shody s evropskou legislativou.

Tato norma byla vytvořena ke splnění požadavků:

• směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/EC ze 17. Května 2006, pro strojní zařízení, která vyžaduje ve své příloze I, článku 1.5.7, aby strojní zařízení bylo navrženo a konstruováno tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí výbuchu,
• směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/EC (známá jako ATEX100) z 23. března 1994, o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se zařízení a ochranných systémů určených pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

Norma ČSN EN 1127-1 popisuje základní koncepci a metodiku pro prevenci a ochranu proti výbuchu, toto zahrnuje také:

• materiály, zpracovávané nebo používané v zařízeních, ochranných systémech a součástech;
• materiály, uvolňované ze zařízení, ochranných systémů a součástí;
• materiály, v blízkosti zařízení, ochranných systémů a součástí;
• materiály, ze kterých jsou zařízení, ochranné systémy a součásti vyrobeny.

Protože bezpečnost nezávisí pouze na zařízení, ochranných systémech a součástech, ale také na zpracovaném materiálu a jeho použití, zahrnuje tato norma hlediska předpokládaného používání, tzn. že výrobce má uvážit jak a pro co budou zařízení, ochranné systémy a součásti používány, a k tomuto přihlédnout při návrhu a konstrukci. Pouze takovým způsobem mohou být snížena rizika spojená se zařízeními, ochrannými systémy a součástmi.

Poznámka: Norma ČSN EN 1127-1 může také sloužit jako návod pro uživatele zařízení, ochranných systémů a součástí při hodnocení rizika výbuchu na pracovním místě a výběru vhodných zařízení, ochranných systémů a součástí.

Norma ČSN EN 1127-1 stanovuje metody, pro identifikaci a hodnocení nebezpečných situací vedoucích k výbuchu a příslušná požadovaná bezpečnostní opatření pro návrh a konstrukci. Toho je dosaženo:

• identifikací nebezpečí,
• hodnocením rizik,
• minimalizace rizik,
• informacemi pro používání.

Závěr

Norma ČSN EN 1127-1 slouží jako obecný návod k provedení posouzení rizika výbuchu spojeného se strojním zařízením, které musí být zahrnuto v posouzení všech rizik vyžadovaném směrnicí Evropského parlamentu 2006/42/EC, bez posouzení rizik a jejich minimalizace není možné uvést strojní zařízení na trh.

Norma ČSN EN 1127-1 je však pouze návodem, který určuje směr a dílčí „kroky“ při posouzení rizika výbuchu. Toto riziko, stejně jako další, by mělo být posouzeno zkušeným týmem, který má v oblasti problematiky dostatek prokazatelných znalostí k tomu, aby byl schopen provést posouzení objektivně a správně, což povede k zajištění zdraví a bezpečnosti.

Literatura
[1] Směrnice Evropského parlamentu 98/37/EC
[2] Směrnice Evropského parlamentu 2006/42/EC
[3] Směrnice Evropského parlamentu 94/9/EC
[4] ČSN EN 1127-1